V neděli jsem s jednou místní partičkou vyrazil na Canyoning do nedalekého kaňonu Birtvisi, který leží kousek od Tbilisi. Osmihodinová cesta kaňonem sebou skýtala mnohá úskalí. Neustále jsme slaňovali, sjížděli vodopády, ale také si užívali přírodních bazénků, které voda vymlela za tisíce let do zdejšího kamene. Našimi průvodci byli slavný místní rodák Saša, který se v kaňonu snad narodil a jeho mladá kamarádka Nana.
Bazénky ve stylu výřivky se nekonaly - voda byla ledová (vlevo). Saša nám připravil i oběd, abychom se nám hůře slaňovalo :-)
Technika a materiál jako u nás před sto lety. Vlevo slaňuje náš právník Giorgi, bedlivě sledován Nanou. Giorgi měl oproti nám (vpravo naše vybavení) své - modernější vybavení. Teď mluvím hlavně o úvazku. Ti co z Vás absolvovali už canyoning někde v Alpách se určitě ptají - kde jsou neoprény, helmy, co to je za šňůrku, za co se to jistí. Na tyto odpovědi však v Gruzii odpověď neznají :-)
Nejvíce mne fascinovala metoda spouštění "napřed", kdy byl dotyčný přivázán za karabinu jako pejsek a Saša ho spouštěl směrem dolů. (vlevo). Těm, kteří byli postiženi gruzínskou vojenskou službou šlo slaňování mnohem lépe než civilkářům nebo nedejbože nevojákům! (vpravo)
Bazénky ve stylu výřivky se nekonaly - voda byla ledová (vlevo). Saša nám připravil i oběd, abychom se nám hůře slaňovalo :-)
Technika a materiál jako u nás před sto lety. Vlevo slaňuje náš právník Giorgi, bedlivě sledován Nanou. Giorgi měl oproti nám (vpravo naše vybavení) své - modernější vybavení. Teď mluvím hlavně o úvazku. Ti co z Vás absolvovali už canyoning někde v Alpách se určitě ptají - kde jsou neoprény, helmy, co to je za šňůrku, za co se to jistí. Na tyto odpovědi však v Gruzii odpověď neznají :-)
Nejvíce mne fascinovala metoda spouštění "napřed", kdy byl dotyčný přivázán za karabinu jako pejsek a Saša ho spouštěl směrem dolů. (vlevo). Těm, kteří byli postiženi gruzínskou vojenskou službou šlo slaňování mnohem lépe než civilkářům nebo nedejbože nevojákům! (vpravo)
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat