Tak začnu sobotní událostí. České velvyslanectví v Tbilisi uspořádalo před parlamentem výstavu fotografií, přirovnávající ruskou invazi do Gruzie k invazi do Československa v roce 1968. Tuto citlivou paralelu, kterou odsuzuje například i náš skvělý pan prezident (Československo před napadením ruskými vojsky nevtrhlo na Podkarpatskou Rus a nevraždilo nevinné), pan kníže Swarzenberg ohodnotil slovy "Klidně to udělejte, ať mě klidně zavřou" :-) Vpravo náš vzácný host - Jaromí Štětina, který místo nějakého luxusního hotelu, bydlel u nás v kanclu a spal na staré posteli. Taky vyprávěl...to se úžasně poslouchá.
V sobotu jsme však neviděli jen veselé obrázky. Jedno auto za druhým plné mladých gruzínských vojáků mířilo směr Gori. Mám pocit, že i přesto, že je podepsaný mír je tam nic dobrého nečeká. V pravo náš kamarád Lech z polské ambasády před autobusem, který mnulý týden odvezl poslední české turisty z Gruzie. Lech si posteskl, že to nebyly Solarisy, které se vyrábí v jeho rodném městě. Ale zase byla svačinka.
A ještě jednou sobotní výstava. Vlevo Karolína, naše nejvyšší šéfka v obležení tří mužů s plnovousem: mně, pana senátora Štětiny a pana velvyslance Jestřába. V pravo roztomilá malá Gruzínka :-)
Rozdávání humanitární pomoci může být radost, zvláště, když ji rozdávají takové krásky jako je tato naše gruzínská spolupracovnice (v hovoru s mladou utečenkyní). V pravo jedno z uprchlických center. Dole chybí okna, dveře, elektřina, voda, plyn, nábytek...přesto tam žijí lidé.
Do rozdávání humanitární pomoci se také plně zapojila sekce Kazbegi! Vlevo tým rozvoje turistiky v regionu Kazbegi (tedy já a Vako) a vpravo naše kazbecká kára odváží zubní pasty, kartáčky a toaletní papíry směr uprchlíci.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat