Říjen je v Gruzii specifický měsíc. Kromě toho, že je mnohem lepší počasí než v září, musím to zaťukat, ale spíše je srpen než říjen, alespoň poslední dva týdny. Taky do Gruzie přijíždějí různí pozorovatelé ptáků, protože je sezóna tzv. birdwatcherů. Je třeba podotknout, že je na co se dívat! Nad hlavami Vám létají hejna orlů, supů. různých jiných obřích dravců s rozpětím křídel až tři metry. Těla mají buď jasně bílé, nebo oranžové, stejně, jako je teď v horách zbarvená tráva. No ale to stále není v Gruzii to nejpodstatnější! V řijnu se totiž také sklízí slavné gruzínské víno!
A já jsem samozřejmě nemohl nebýt přitom! :-) Vyrazil jsem do země vín zaslíbené - Kachetie. Telianské údolí leží mezi hradbami Kavkazu a ázerbajdžánskými dolinami, proto je to země opravdu vhodná k pěstování vína. Jak už to tak bývá, vyzkoušel jsem si také zběr této lahodné plodiny. V pravo je klášter Alaverdi, nejvyšší středověký kostel na celém Kavkaze. Hádejte, co mají tamní mniši ve sklepeních? Správně, víno!
Telianské údolí je skutečně malebné. Jednou z nejlepších odrůd je zde Saperavi, červené víno vynikající chuti (ale to není to na obrázku - to je bílé). Mimochodem víno se v Kachetii pěstovalo už hodně dávno a proto se oblasti říká Kolébka vína.
Čerstvé archeologické nálezy u jednoho ze starých chrámových komplexů - jedná se o středověkou univerzitu v Ikalto. Zde se učili mniši a studenti dělat víno, které pak popíjeli a filozofovali - neoplatonská škola. Víno je opravdu jeden z nejlepších darů, jaký z Gruzie můžete dovézt. A taky že dovezu! :-)
Cestou z Kachetie, u ázerbajdžánských hranic se nachází chrámový komplex Davit Gareja. Ten je specifický v tom, že mniši žili v upravených jeskyních. Neměli zde život moc lehký, například můj oblíbeny Tamerlán tady jednou vtrhl a všechny je povraždil - bylo jich asi 6000. Teď jich tady žije asi 10 nebo 20 a pokud tady nevtrhne Alijev nebo Putin tak budou žít docela v klidu.
Dalším typickým příkladem gruzínské nátury je městečko Sighnaghi uprostřed Kachetie. Prezident do tohoto městečka nacpal miliony dolarů, aby z něj udělal výkladní skříň pro turisty i gruzíny. V reálu to vypadá tak, že městečko je opravdu nádherné - spíše připomíná Toskánsko než Gruzii. Ale ulice jsou prázdné, všechno to působí tak nějak uměle. Každopádně, každý, kdo žije v Gruzii delší dobu a má už jí plné zuby - pro toho je Sighnaghi balzám :-)
A já jsem samozřejmě nemohl nebýt přitom! :-) Vyrazil jsem do země vín zaslíbené - Kachetie. Telianské údolí leží mezi hradbami Kavkazu a ázerbajdžánskými dolinami, proto je to země opravdu vhodná k pěstování vína. Jak už to tak bývá, vyzkoušel jsem si také zběr této lahodné plodiny. V pravo je klášter Alaverdi, nejvyšší středověký kostel na celém Kavkaze. Hádejte, co mají tamní mniši ve sklepeních? Správně, víno!
Telianské údolí je skutečně malebné. Jednou z nejlepších odrůd je zde Saperavi, červené víno vynikající chuti (ale to není to na obrázku - to je bílé). Mimochodem víno se v Kachetii pěstovalo už hodně dávno a proto se oblasti říká Kolébka vína.
Čerstvé archeologické nálezy u jednoho ze starých chrámových komplexů - jedná se o středověkou univerzitu v Ikalto. Zde se učili mniši a studenti dělat víno, které pak popíjeli a filozofovali - neoplatonská škola. Víno je opravdu jeden z nejlepších darů, jaký z Gruzie můžete dovézt. A taky že dovezu! :-)
Cestou z Kachetie, u ázerbajdžánských hranic se nachází chrámový komplex Davit Gareja. Ten je specifický v tom, že mniši žili v upravených jeskyních. Neměli zde život moc lehký, například můj oblíbeny Tamerlán tady jednou vtrhl a všechny je povraždil - bylo jich asi 6000. Teď jich tady žije asi 10 nebo 20 a pokud tady nevtrhne Alijev nebo Putin tak budou žít docela v klidu.
Dalším typickým příkladem gruzínské nátury je městečko Sighnaghi uprostřed Kachetie. Prezident do tohoto městečka nacpal miliony dolarů, aby z něj udělal výkladní skříň pro turisty i gruzíny. V reálu to vypadá tak, že městečko je opravdu nádherné - spíše připomíná Toskánsko než Gruzii. Ale ulice jsou prázdné, všechno to působí tak nějak uměle. Každopádně, každý, kdo žije v Gruzii delší dobu a má už jí plné zuby - pro toho je Sighnaghi balzám :-)